Tisková zpráva k opatřením od 14. října 2020

V současné situaci se neobejdeme bez zásadního omezení společenského života i ekonomické aktivity na čtyři až šest týdnů. Tato opatření nebudou fungovat bez finanční a jiné podpory ze strany státu. V první řadě je třeba podpořit ty nejslabší, neboť lidé, kteří jsou v existenčním ohrožení již nyní, nemají motivaci opatření dodržovat. Včerejší opatření vlády ČR jsou jistě krokem správným směrem z epidemiologického hlediska, ale bez správné komunikace, vysvětlující kampaně a finančních kompenzací bude jejich účinek omezený.

V tiskové zprávě Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), která byla vydána 21. září t.r. jsou porovnány účinnosti jednotlivých protiepidemických opatření. Zpráva končí upozorněním, že „Co se týče „červené barvy semaforu“, pak simulace BISOP ukazují, že ani všechna výše uvedená opatření nestačí k tomu, aby se trend epidemie otočil a R kleslo pod číslo 1.“

Vzhledem k nedostatečným opatřením vlády až do včerejšího dne, se  „zbarvila červeně“ celá Česká republika. Epidemie COVID-19 se v ČR dostala do fáze, kdy ohrožuje fungování zdravotního systému. Proto jsou nyní nezbytná a správná přísná opatření, která byla včera přijata. Neméně důležitá je ale jejich trpělivá a srozumitelná komunikace a urgentní příprava fungujícího systému testování a trasování. Opatření snižující míru kontaktů mezi lidmi na minimum musí být zavedena hned a musí trvat nejméně čtyři až šest týdnů.

Míra včera přijatých opatření odpovídá vážnosti nynější situace. Nutno dodat, že míra dodržování těchto nařízení je klíčová pro jejich účinek. Je potřeba, aby občané dodržovalo nařízení a doporučení v co nejširší míře – jen tak může dojít k uklidnění situace a k omezení šíření viru. Klíčovým faktorem pro míru dodržování opatření je jejich srozumitelná, realistická a důvěryhodná komunikace včetně srozumitelného vysvětlení epidemiologických i sociologických důvodu pro jejich zavedení. Zejména v tomto nyní naše vláda selhává. Stálé obviňování občanů, že nedodržují opatření a že chyba je de facto na jejich straně (neboť vláda to myslí dobře) je jasnou cestou do pekel, na jejímž konci stojí společnost, která nedůvěřuje nikomu a ničemu. Dokud vláda nepřestane obviňovat všechny okolo, od mladých lidí po horníky, nebude fungovat žádné opatření, ani to nejsofistikovanější. Pro vládní koalici existuje pouze jedna cesta k obnovení důvěry mezi občany a vládou: upřímné přiznání svého letního selhání. V tomto smyslu včerejší prohlášení premiéra vlády, citát: „Já nevím, jaké chyby se staly, kde je nějaký zásadní problém“ k obnovení důvěry mezi vládou a občany opravdu nepřispívá… 

V dalším kroku je třeba komunikovat, co je krátkodobým a co dlouhodobým cílem opatření. Z krátkodobého pohledu jde o stabilizaci zdravotnických zařízení v situaci exponenciálního růstu hospitalizovaných i vážných případů, jejichž počet se zdvojnásobuje každých 10–11 dnů. Pokud chceme zabránit kolapsu nemocnic, musíme jednoduše omezit kontakty mezi lidmi natolik, aby došlo k postupnému snížení počtu nově nakažených. Tento čas musíme využít k opravdu efektivnímu nastartování dostatečné kapacity systému testování a trasování. Bez perfektně fungujícího testování a trasování, kterému nebudou unikat nakažení a jejich kontakty, nebude možné opatření začít uvolňovat bez rizika znovuvzplanutí epidemie a opětovného uzavření společnosti. Upozorňujeme, že systém vyhledávání významných kontaktů může fungovat jen v situaci, kdy jsou denně nakaženy maximálně menší jednotky tisíc, přičemž většina takových lidí je zachycena testy. V dnešní situaci, kdy se velká část  pozitivních testovat nenechá, není trasování možné. Nemůžeme vyhledat kontakty někoho, o kom vůbec nevíme. I zde je tedy nutná intenzivní a jasná kampaň vysvětlující občanům, že i nakažené osoby bez příznaků jsou nakažlivé a pokud nebudou izolovány, pak s velkou pravděpodobností přispějí k další eskalaci epidemie. Mimo osvětu je třeba občany k testům motivovat – třeba tím, že budou samoplátcům propláceny pozitivní testy a zvýší se jejich finanční kompenzace v době izolace. Odpovědné chování musí stát podporovat na všech úrovních, tedy i na té finanční. Nakažení lidé, kteří se izolují, to přece nedělají kvůli sobě (značná část z nich je bezpříznakových), ale kvůli ostatním. Represe postihující porušování vyhlášených opatření by měly být až tou poslední možností.

Během uzavření je dále nezbytné dotrasovat chybějící kontakty nakažených a nakaženým nabídnout ubytování v hotelech, aby se omezil jejich kontakt s ostatními. Obecně platí, že  systém trasování a testování může fungovat efektivně pouze za podmínky, kdy jsou pozitivní méně než 3 % z provedených testů. Dnes je to ovšem skoro desetkrát více. Dalším vhodným způsobem kontroly efektivity trasování a testování jsou pravidelné studie náhodně vybraných skupin obyvatel. Například při nástupu do nemocnice či sociálního zařízení. Procento takto náhodně objevených případů COVID-19 by mělo být blízké nule. (Nyní se podle tweetu Mariána Hajducha např. v nemocnici v Olomouci pohybuje nad 5 %.)

Ze samé podstaty epidemie, během níž se chování lidí projeví na její intenzitě až s odstupem 2 týdnů, je zřejmé, že opatření budou muset trvat minimálně 4 až 6 týdnů. Reprodukční číslo nejsme schopni stlačit blízko k nule mávnutím proutku, budeme rádi, když klesne mírně pod jedna. Tento fakt potvrzuje i reálná zkušenost Izraele, kde byla podobně přísná opatření, jaká jsou nyní zaváděna u nás, zavedena v polovině září. I zde je zřejmé, že dříve než za 4–6 týdnů ke zlomu v počtu nakažených nemůže dojít. Je nutné, aby tuto skutečnost vláda komunikovala jasně a zřetelně a nevzbuzovala falešné naděje. Dále musíme vzít v úvahu také přicházející chladnější počasí, které přesunem lidí do vnitřních prostor spíše vytváří podmínky pro šíření viru. Z tohoto pohledu BISOP považuje důraz vládní prezentace na dočasnost opatření za nešťastný. Nejde jen o znovuotevření základních škol za dva a půl týdne, ale o celkový tón, který vládu v horizontu 3 týdnů postaví před těžko řešitelné dilema – buď opatření předčasně uvolnit, nebo čelit vysokému nárůstu počtu lidí, kteří se opatřeními nebudou řídit, protože budou mít (správný) pocit, že jim vláda lhala.

Současně je třeba, aby vláda jasně řekla, jaký je její dlouhodobý cíl. Je zřejmé, že experiment posledních týdnů směrem k promoření, je zcela mimo možnosti zdravotnického systému v ČR a je tudíž nesmyslným hazardem s životy. BISOP se ale nedomnívá, že jedinou alternativou promoření populace je lockdown a čekání na vakcinaci. Jsme přesvědčeni, že kombinace testování a trasování, s perspektivou levných antigenových testů s téměř okamžitým výsledkem, nám umožní držet epidemii na nízké úrovni při zachování relativně kvalitního společenského života. 

Čas, který jsme získali jarním lockdownem byl prohospodařen. Neopakujme stejnou chybu podruhé.

Za BISOP, z.ú. René Levínský, výkonný ředitel