Byla opatření zavedená ke 14.10. nutná a jaké jsou jejich limity?
Tři možné scénáře

Tisková zpráva diskutující opatření platná od 14. října 2020 v perspektivě dat z 14. vlny reprezentativního šetření “Život během pandemie”.

Shrnutí

• Na základě modelu typu SEIR predikujeme vývoj nemocných a zemřelých do konce roku 2020. Vycházíme přitom z dat o počtu hospitalizovaných, těžkých případů a zemřelých do 14. 10. 2020.
• Predikce modelu ukazují, že ke stabilizaci situace je třeba snížit počet a intenzitu kontaktů mezi lidmi o 50-60 procent oproti hodnotám v létě, tedy na úroveň jara 2020.
• Podle dat z longitudinálního šetření společnosti PAQ klesla do 11.10. úroveň kontaktů jen o 10 až 20 procent. Z propojení těchto dat s mobilitou obyvatelstva (z vyhledávacích dat Google nebo Apple), lze v týdnu do 18.10. predikovat další pokles, který ale nebude zdaleka srovnatelný s jarními čísly (pokles o 65 %).
• Silně znepokojivé je, že pouze 10 procent lidí pracovalo v týdnu 5.-11.10. z domova. Opět je možné z dat mobility čekat další nárůst, ale zdaleka ne na jarní úroveň. Zde vidíme největší prostor pro další státní intervenci. 
• Jakkoliv je problematické posuzovat účinnost opatření podle chování lidí, které bylo měřeno den před ohlášením opatření, domníváme se, že rozdíl mezi chováním lidí a cílovým stavem je příliš velký. Vážnosti situace by více odpovídal lockdownu v parametrech letošního jara (ve smyslu zásadního omezení práva na volný pohyb po České republice).

Úvod

V tiskové zprávě Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) z 13.10. jsme analyzovali plánovaná opatření vlády ČR platná od následujícího dne. Cílem těchto opatření bylo omezit míru kontaktů mezi lidmi a zvrátit tak trend epidemie, která se dostala do stavu, kdy ohrožuje fungování zdravotního systému. Jedním z hlavních závěrů této zprávy bylo, že klíčovou podmínkou účinnosti těchto opatření je míra jejich dodržování. Pro uklidnění situace a omezení šíření viru je nutné, aby občané dodržovali nařízení a doporučení v co nejširší míře.

Samozřejmě, představa, že chování každého občana se odrazí na celkovém vývoj epidemie je poněkud abstraktní. Z tohoto důvodu BISOP představuje model, v němž je možno výsledky různé míry omezení kontaktů ve společnosti ilustrovat pomocí simulace jejich dopadu na zásadní ukazatele vývoje pandemie – aktuální počet hospitalizovaných lidí, aktuální počet lidí v těžkém stavu a celkový počet zemřelých s prokázanou infekcií koronavirem.

Popis modelu, dat a přístupu k experimentům

Předkládané simulace vycházejí z rámce modelu typu SEIR, předpokládáme tedy, že každý, kdo projde nemocí a uzdraví se je vůči viru rezistentní až do konce běhu modelu. Parametry nákazy (např. infekční doba) jsou modelovány jako náhodné proměnné s výchozí distribucí, která odpovídá údajům z klinických studií, případně datům poskytovaným ÚZIS. Model tak pracuje současně s mnoha možnými světy epidemie. Přesněji, každou simulaci zkoumáme pro 100000 náhodných sad parametrů z výchozí distribuce, přičemž dále prezentujeme 50 nejpravděpodobnějších sad parametrů infekce (světů), které nejlépe replikují známá data (hospitalizovaných, vážných případů a mrtvých). Všech 50 “nejlepších” světů pak dává dobrou představu o míře nejistoty v jednotlivých scénářích. Chování lidí je v modelu kalibrováno pomocí sociologických dat o vývoji počtu kontaktů (https://zivotbehempandemie.cz/kontakty) a v základním stavu počítá s pre-pandemickým počtem kontaktů. Zároveň ale předpokládá, že na podzim v důsledku epidemiologické situace lidé zvýšili míru své osobní ochrany (hygiena, roušky apod.) o přibližně 20 procent vzhledem k situaci v létě. Což odpovídá i datům z výše uvedeného šetření “Život během pandemie”.

Tři možné scénáře chování

Jednotlivé prezentované simulace pak projektují dopady různých scénářů vývoje chování lidí po 14. 10., neberou ale do úvahy žádné další zpřísňování opatření ze strany vlády, možné zvýšení opatrnosti ze strany lidí, ani možné důsledky zahlcení zdravotnického systému. Zároveň předpokládají, že daná míra omezení kontaktů bude konstantní až do konce roku 2020.

První scénář ilustruje situaci, ve které by v půlce října žádná vládní opatření nebyla přijata, a lidé své kontakty omezili jenom o 10%, což přibližně odpovídá situaci v ČR začátkem června 2020. 

Vidíme, že v tomto scénáři dochází ke změně trendu hospitalizovaných až v polovině prosince, přičemž počet hospitalizovaných kulminuje na úrovni 20000, počet vážných případů na úrovni 5000. (Pro srovnání, v průběhu jara byl nejvyšší aktuální počet hospitalizovaných v podobně lidnaté Lombardii na necelých 14000). Tento scénář dobře ilustruje nutnost opatření, která byla k 14.10. přijata.

Je samozřejmě velkou neznámou, do jaké míry opatření, schválená k 14.10. snížila míru kontaktů. Další scénář tedy pracuje s předpokladem, že opatření omezí kontakty lidí o 40%, tedy na úroveň, která odpovídá stavu v ČR začátkem května 2020. V takovém scénáři by počet hospitalizací kulminoval koncem října, přičemž počet vážných případů by atakoval současné kapacity intenzivní péče. Vidíme, že v tomto případě sice nároky na nemocnice nerostou, ale také více méně neklesají. Nedochází sice ke kolapsu nemocnic, ale nemocnice zůstávají dlouhodobě plné, počet hospitalizovaných zůstává kolem 5000 a počet vážných případů je mírně vyšší než 1000. Jedná se tedy o stav zvládnutelný, nicméně velice vyčerpávající. Navíc v tomto scénáři roste celkový počet mrtvých v podstatě lineárně (jinými slovy, denní přírůstek mrtvých je konstantní). Mluvíme tedy o scénáři, který zabraňuje nejhoršímu, nicméně místo bodu zlomu nastává konstantní situace, která je velice problematická.

Poslední, optimistický scénář, uvažuje omezení kontaktů lidí o 60%, což je přibližně úroveň z konce března 2020, kdy byla nařízena nejpřísnější státní karanténa. V takovém případě bychom mohli očekávat relativně rychlé opadnutí vlny hospitalizací a výrazně menší tlak na zdravotnický systém. Jedná se o situaci, kde nastává skutečný zlom ve vývoji epidemie a klesá jak počet aktuálních nemocných, tak denní přírůstky zemřelých.

Shrnutí

Vyhodnocovat efektivitu opatření po jednom týdnu jejich platnosti se může zdát předčasné. Z již dostupných dat ohledně mobility obyvatelstva (z vyhledávacích dat Google nebo Apple), je ale zřejmé, že k výraznému poklesu celkové mobility obyvatelstva v říjnu zatím nedošlo. Potvrzují to i data z dnes publikované 14. vlny šetření výzkumné společnosti PAQ Research, které současné omezení kontaktů odhadují v rozsahu maximálně 20%. Zdá se, že komunikace vlády v této oblasti stále naráží na nedůvěru a nepochopení významu opatření u občanů. Naše simulace ukazují, že tato nedůvěra a její reflexe v chování lidí může mít velmi negativní dopad na vývoj pandemie, a následně, na stav ekonomiky i společnosti.

Netvrdíme, že známe jednoduchá řešení, jak se z této situace dostat. Přát si, aby lidé snížili své kontakty na úroveň letošního března je jedna věc, realita je jiná. Při analýze dat společnosti PAQ vidíme největší potenciál v rozšíření práce z domova, kterou v této chvíli využívá jen deset procent obyvatel. Příkladem v tomto směru musí jít stát, který musí v tomto smyslu změnit funkci všech státních úřadů. Z behaviorálního hlediska považujeme za nutné, aby stát svůj apel na občany, aby zůstali doma, naplňoval i skutky. 

Za BISOP, z.ú. René Levínský, výkonný ředitel

Autorem modelu je Doc. Ing. Luděk Berec, Dr. (PřF JU a Biologické centrum AV ČR)