Monitoring trasování 9 (13. 2. – 25. 3. 2021)
Trasování potřebuje jasné priority a komunikaci

Trasování v druhé polovině března opět “stíhá” – dovolá se cca 90% osob do 24 hodin. Mnohé problémy ovšem přetrvávají, zejména co se týče zlepšení spolupráce s veřejností – velká část pandemie stále probíhá mimo systém testování a trasování. Nová hlavní hygienička by měla nastavit jasné priority (níže jich navrhujeme pět) a vytrvale je komunikovat. Kontrola osob v izolaci je důležitý krok, který ale řeší jenom malou část problému.

Celý článek

Do kdy je možné naočkovat nejrizikovější skupiny?
(Kalkulačka BISOP pro krajské koordinátory)

Od začátku roku 2021 vláda intenzivně řeší plán očkování, který je závislý na počtu dodaných vakcín. Z našeho pohledu ale v diskusi chybí základní prvek – časový plán očkování jednotlivých prioritních skupin.  Rádi bychom v tomto článku pomohli zmíněný deficit napravit a proto představujeme přístup, pomocí kterého lze odhadnout termín doočkování klíčových skupin. Vedle toho…

Celý článek

Co znamená přednostní očkování učitelů pro ostatní prioritní skupiny

Rozhodnutí o prioritizaci by mělo probíhat po důkladné úvaze a na základě dat. Následující text shrnuje argumenty, které podporují prioritizaci striktně podle věku.  Od 27.2. 2021 byla spuštěna registrace učitelů, v následujících dnech začalo i jejich očkování. K rozhodnutí o přednostním očkování učitelů došlo pod politickým tlakem a navíc v době, kdy Ministerstvo zdravotnictví i…

Celý článek

Prioritizace očkování – příklady z ostatních zemí

Pravidelně na blogu BISOP k očkování píšeme o nutnosti prioritně očkovat seniory. Důvody k tomu jsou zjevné – naočkujeme-li 1 milion nejstarších občanů, riziko úmrtí snížíme o 70%.  Součástí této práce byl i překlad dokumentů o prioritizaci očkování v několika zemích, který jsme publikovali na konci minulého roku  (blog BISOP, 29.12.)  Nyní, na konci února…

Celý článek

Délka izolace a karantény v různých zemích

Od 1.3. v souvislosti s novými mutacemi viru bylo v ČR zavedeno prodloužení karantény na 14 dní pro rizikové kontakty, respektive na 21 dní osoby, se kterými sdílíme domácnost a není možné je izolovat. Obáváme se, že toto prodloužení může vést k dalšímu snížení ochoty občanů nahlašovat rizikové kontakty a dodržovat karanténu. O malé ochotě…

Celý článek

V pátek schválená opatření jsou nedostatečná:
bez omezení průmyslu nebudeme moci do června vrátit děti do škol,
otevřít služby a neulevíme nemocnicím

Opatření, která vláda schválila v pátek, nejsou dostatečná k výraznému zlepšení epidemiologické situace. Opatření, která se vláda chystá zavést od pondělka, jsou nedostatečná. I při velké míře dodržování bude ještě na začátku dubna 7000 lidí v nemocnicích, 9000 nových případů a přes 150 mrtvých denně. V nejhorším scénáři bude situace za měsíc stejná jako teď.…

Celý článek

Nejlepší vakcína je ta naočkovaná

Během posledních pár dní se v České republice i v některých dalších evropských zemích objevuje mnoho otázek ohledně vakcíny AstraZeneca. Situace je pro mnoho lidí nepřehledná. V tomto článku se pokusíme odpovědět na některé otázky ohledně vakcíny AstraZeneca, včetně upozornění na témata, na která v tuto chvíli není jasná odpověď.

Celý článek

Monitoring trasování 8 (25.1.- 11.2.2021)
Trasování stíhá. Ale jak vylepšit jeho reputaci?

Rychlost trasování zůstává ve sledovaném období i nadále vysoká (80 % pozitivních vytrasováno do 24 hodin, 94 % rizikových kontaktů do 24 hodin). Lze říci, že při současném počtu nových případů trasování „stíhá“. Dlouhodobým problémem je nízká míra spolupráce občanů se systémem, jak ukazuje stále nízké číslo hlášených rizikových kontaktů. Pozitivní zprávou je, že vláda 8. 2. 2021 schválila náhradu náhrad mzdy pro osoby v karanténě. Po schválení sněmovnou to může být první z důležitých kroků pro zlepšení spolupráce občanů s testováním a trasováním. Spolupráce občanů závisí též na jejich důvěře ve funkčnost systému trasování. Ta v současné době není vysoká. Poslední část monitoringu dnes tedy věnujeme zlepšení reputace trasování. Krátce analyzujeme současný stav a navrhujeme pět konkrétních kroků: 1. Jasný a konzistentní přístup sdílený s veřejností; 2. Práce se zpětnou vazbou občanů pro zvýšení kvality i důvěry; 3. „Padni komu padni“ v nařizování karantén; 4. Péče o osoby v karanténě; 5. Jasné a zřetelně komunikované cíle a KPIs.

Celý článek