Shrnutí
Rychlost trasování se oproti předešlým týdnům zlepšila a více než 90 % rizikových kontaktů je i o víkendech vytrasováno do 24 hodin od telefonátu s pozitivním. To je zřejmě dopad efektivního využívání profesionálních call center a poklesu počtu případů. Zlepšila se také rychlost trasování pozitivních. Nezbývá než pogratulovat.
Když teď trasování „běží“, je možné se soustředit na další klíčové otázky:
– Opakovaně hovoříme o nutnosti zaměřit se na zvýšení spolupráce občanů. Odhadem pouze třetina osob se symptomy jde na test, počet rizikových kontaktů je opět zhruba třetinový oproti těm skutečným. Velká část epidemie tak probíhá zcela mimo systém testování a trasování. Jedním z možných řešení je zvýšit náhradu pro osoby v izolaci/karanténě. Hlavní kontury této otázky shrnul Dan Prokop z PAQ ve své analýze z 31. ledna. Pevně doufáme, že v této otázce dojde brzy k posunu.
– Ke zvýšení efektivity trasování by pomohlo též doplnění dnešního tzv. „forward tracing“ i o důsledné „backward tracing“ (identifikaci clusterů). V situaci, kdy rizikové kontakty řeší profesionální call centra, by se pracovníci KHS mohli soustředit na tuto odborně složitější činnost.
Analýza
1. Gratulace – díky dobrému plánování kapacity dosahuje rychlost trasování v posledních dvou týdnech většinou cíle 90 %
Je třeba tentokrát pogratulovat KHS a týmu Chytré karantény – jak je vidět na grafu A, za poslední dva týdny je rychlost trasování rizikových kontaktů konsistentně vyšší než cíl 90 % a to včetně víkendů. Předpokládáme, že to je výsledek zapojení profesionálních call center, u kterých lze lépe plánovat kapacitu, kombinovaný s poklesem počtu případů. Stejně tak se vylepšila rychlost trasování pozitivních osob (které pravděpodobně stále provádějí KHS), i víkendové propady rychlosti jsou nyní spíše na 70 % než na 20 %. Za období od 18.-24.1. jsou průměrné hodnoty 94% pro rizikové kontakty a 85% pro pozitivní.
Neodpustíme si ovšem při této příležitosti otázku, proč efektivní využití profesionálních call center nastává až v lednu 2021, když mnozí doporučovali tento krok již v dubnu či květnu 2020. Jsme tedy rádi, že Chytrá karanténa plánuje pokračovat v angažování profesionálních call center pro tento úkol, jak o tom svědčí nově vypsaná veřejná zakázka pro dynamický nákupní systém. Počítá se v ní s „pracovní dobou od pondělí do neděle zpravidla od 08:00 hod. – 19:00 hod., vč. státních svátků (zpravidla režim 7×11)“ a s hovory „inbound“ i „outbound“.
GRAF A: Procento pozitivních případů a rizikových kontaktů vytrasovaných do 24 hodin, 21.12.2020 – 24.1.2021, celá ČR
Vzhledem k jednotné „frontě“ rizikových kontaktů je rychlost ve všech krajích pro rizikové kontakty konsistentně nad 90 %. Pro pozitivní případy se stále rychlost liší, ale mnohem méně než dříve – od 68 % v Plzni až po 97 % vytrasovaných do 24 hodin v Olomouci (období 18.1.2021 – 24.1.2021).
Případů na trasovače je nyní nejméně za poslední měsíce
Zdá se tedy, že Chytrá karanténa po dlouhých měsících vyřešila problémy s kapacitou trasovačů – v grafu B je vidět, že jejich počet zůstává vysoký. Z grafu C je poté patrné, že i když počty nových případů jsou nižší než na přelomu roku a v prvních týdnech roku, počty trasovačů zůstávají relativně vysoké. Počet nových případů na trasovače tedy klesl z 10 na 4,6.
Graf B: Celkové počty trasovačů v ČR po dnech (kteří ten den uskutečnili alespoň jeden hovor), 24.12.2020 – 26.1. 2021
GRAF C: Počet nových případů (podle dat MZČR) na jednoho trasovače, 30.11.2020 – 24.1.2021, po týdnech
2. Počty rizikových kontaktů ukazují, že ochota občanů spolupracovat je stále nízká
Opakovaně už několik měsíců upozorňujeme na nutnost věnovat pozornost klíčové otázce zvýšení spolupráce občanů (testování, nahlašování rizikových kontaktů, dodržování izolace/karantény).
Jedním z indikátorů ochoty občanů spolupracovat je počet rizikových kontaktů/pozitivního. Ten se pohybuje v rozmezí 0,7 – 1,3 od konce listopadu do posledního sledovaného týdne. Podle dat z anonymního dotazování PAQ by tento počet měl být cca 3–4.
Celostátní průměr cca 0,9 opět ukazuje velké rozdíly mezi kraji – od 0,5 v Plzni a Jihočeském kraji až po 1,25 v kraji v Ústí na Labem.
GRAF D: Počet rizikových kontaktů/pozitivního vytrasovaných v období 28.11.2020 – 26.1.2021, vždy posledních 7 dní před uvedeným datem, celá ČR, po týdnech
3. Jak zvýšit ochotu občanů spolupracovat se systémem trasování a testování?
Opakovaně hovoříme o nutnosti věnovat pozornost klíčové otázce zvýšení spolupráce občanů (testování, nahlašování rizikových kontaktů, dodržování izolace/karantény). Pokud bychom chtěli použít metaforu v současné době je trasování jako hospoda, ve které všechno funguje, ale nechodí do ní lidi. Pouze cca třetina osob se symptomy jde na test, počet rizikových kontaktů je opět zhruba třetinový oproti těm skutečným. Velká část epidemie tak probíhá zcela mimo systém testování a trasování.
Hlavní kontury problému shrnul Dan Prokop z PAQ ve své analýze z 31. ledna. Dosáhnout v současné situaci 100% ochoty občanů spolupracovat je nerealistické, ale každý malý krok bude pozitivní. Jak navrhuje Prokop, jedním z řešení je navýšení náhrad mzdy pro osoby v izolaci/karanténě. Doufáme, že jednání tripartity a následné jednání vlády bude v tomto směru posunem. K tomu je ovšem zásadní podmínkou, aby vláda chápala dopady opatření na chování občanů a na boj s epidemií. Na dotaz Aktuálně.cz ohledně návrhů opozice na zvýšení nemocenské a podpoření testování ve firmách 22. ledna odpovídá ministr Blatný: „Já nejsem ten, kdo by měl odpovídat na dotazy, které se týkají ekonomiky a podpory. To, prosím, směřujte spíše na Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu“. Jak upozorňuje Jan Kulveit, epidemii opravdu nelze řešit resortně.
4. Jak vylepšit samotné trasování pomocí „zpětného trasování“, tedy lepší identifikace clusterů?
Současný způsob trasování je takzvaný „forward tracing“ – dotazy trasovačů se soustřeďují na časový úsek dva dny před tím, než se objeví symptomy. Otázky směřují k identifikaci osob, které mohl pozitivní nakazit v tomto období. Komplementární strategií je takzvaný „backward tracing“, neboli „zpětné trasování“. V tomto případě trasovač vyhledává kontakty pozitivního v období cca čtrnáct dní před začátkem symptomů s cílem zjistit, kde se tato osoba nakazila. Toto „zpětné trasování“ je pro Covid 19 extrémně účinné, protože virus má tendenci přenášet se během tzv. „superspreadingových událostí“. Například tato studie z Hong Kongu zjistila, že 19 % případů bylo příčinou 80% přenosu infekce. Proto je důležité co nejdůkladněji prozkoumat právě tyto clustery.
Do budoucna lze předpokládat, že telefonování rizikovým kontaktům budou mít na starost profesionální call centra. Možná je nyní tedy dobrý moment pro to, aby pracovníci KHS využili své odborné zkušenosti na „zpětné trasování“, a tím dále přispěli ke zlepšení procesu trasování a ochraně veřejného zdraví.
Eva Blechová, Jakub Drbohlav, Pavel Hroboň, Laboratoř veřejných politik BISOP