S nástupem varianty omíkron vyvstává spousta otázek. Na tu nejdůležitější, tedy zda bude znamenat vážný problém pro náš zdravotní systém, bohužel zatím neumíme s dostatečnou jistotou odpovědět. Jisté je, že se právě teď v české populaci šíří dvě významně odlišné varianty viru, což s sebou přináší jevy, které mohou být na první pohled kontraintuitivní.

Například je možné, aby incidence (tedy počty nakažených na 100 tisíc lidí) neočkovaných bez předchozí nákazy klesaly, zatímco pro očkované s předchozí nákazou rostou. To na první pohled odporuje biologii, ale jedná se o pouhý matematický klam.

Na grafu dole vidíme souběh dvou epidemií hypotetického viru. Modrý virus už pomalu odchází, zatímco oranžový teprve nastupuje na scénu. V součtu vidíme “horské sedlo” na začátku ledna. To, jak úzké sedlo bude a kde se bude nacházet, je dané rychlostí klesání modrého viru, rychlostí stoupání viru oranžového a výškou “prvního kopce” . Pro některé skupiny nakažených (očkovaní / neočkovaní / předchozí infekce / …) uvidíme pomalé zhoupnutí a pro jiné rychlou změnu.

Pokud bude například modrý virus klesat pro neočkované z 10000 nakažených na 5000 a pro očkované z 1000 na 500, bude v obou skupinách klesat stejně rychle – o polovinu za zvolené časové období. Pokud se ve stejnou dobu v obou skupinách začne šířit omíkron, taktéž stejnou rychlostí, dejme tomu ze 100 nakažených na 500 (tedy pětinásobek), budeme v součtu pozorovat u neočkovaných nakažených krásný pokles 10100 na 5500, zatímco u očkovaných uvidíme dramatický nárůst z 1000 na 500.

Abyste si mohli sami vyzkoušet možné scénáře dalšího vývoje, připravili jsme pro vás interaktivní simulaci s relativně realistickým modelem.

Jupyter notebook s popisem a kódem modelu najdete  zde  a spustíte ho přes položku “Run All” v menu Runtime. Na úplném konci souboru najdete interaktivní graf počtu nakažených v jednotlivých kohortách v závislosti na zvolených parametrech varianty omíkron.