Chceme-li epidemiologickou situaci stabilizovat do Vánoc, pak je jediným řešením přísný lockdown včetně zákazu mimopracovního styku s jinými než rodinnými příslušníky
Druhá vlna epidemie ještě ani zdaleka nedospěla ke svému vrcholu, denní přírůstky pozitivních případů, hospitalizovaných a bohužel i mrtvých nepřestávají růst. V reakci na tento stav vláda postupně zpřísňuje přijatá opatření. Z posledních dat společnosti PAQ „Život během pandemie“ vidíme, že občané na tato opatření reagují a mění své chování. Bohužel, jakkoli bychom si přáli opak, ani přísnost dosud přijatých opatření, ani reakce na ně nejsou dostatečné k tomu, aby byla epidemie potlačena na úroveň, kde může být kontrolována levnými opatřeními, jako je testování, trasování a rychlé karantény významných kontaktů.
Z našich modelů, ale i z jarní zkušenosti, vyplývá, že bezpečná cesta k tomu, aby se v perspektivě 6–8 týdnů mohly restrikce začít uvolňovat, je v omezení mezilidských kontaktů a dodržování osobní ochrany na úrovni března 2020. To znamená 60–70% redukci kontaktů, redukci přítomnosti na pracovišti o 50–60 % (home office, dovolená, ošetřování atd.), takřka bezvýhradné nošení roušek, a vysoká míra dodržování dalších osobních ochranných opatření. Pokud by tento stav nastal včas (míněno v řádu týdne), je reálná šance, že by denní přírůstky koncem prosince mohly klesnout na úroveň okolo jednoho tisíce, což je počet, při kterém by se díky znovunabyté možnosti trasování mohly restrikce začít postupně uvolňovat.
Jak již bylo uvedeno, současný stav opatření není dostatečný. Dle předběžných výsledků z poslední vlny longitudinálního šetření „Život během pandemie“ činila redukce kontaktů v týdnu od 19.–25.10. zatím pouze 40 %, nepřítomných na pracovišti dle Google mobility report bylo pouze okolo 30 %, deklarované nošení roušky se podle PAQ sice blížilo úrovni března (88 % oproti 95 %), ovšem průměrné dodržování ostatních sledovaných ochranných opatření se ukázalo značně menší (55 % oproti 67 % v březnu).
Kdyby trval stav z minulého týdne, znamenalo by to stagnaci jak počtů nakažených, tak neutěšené situace ve zdravotnictví, viz. následující grafy:
Vlevo: skutečný počet a předpověď hlášených pozitivních případů, chybové čáry označují standardní chybu předpovědi. Vpravo: skutečný počet a předpověď počtu aktuálně (těžce) hospitalizovaných a kumulativního počtu mrtvých, jednotlivé křivky popisují nejpravděpodobnější trajektorie dle metody Approximate Bayesian Computing. Předpovědi byly vytvořeny nezávislými modely, viz poznámku na konci zprávy.
Na grafech je vidět, že zatímco denní přírůstky víceméně stagnují, počty hospitalizovaných až do prosince rostou a celkový počet mrtvých do konce roku s velkou pravděpodobností přesáhne deset tisíc.
Z našich modelů dále vyplývá, že ani tento týden přijatá opatření nebudou dostatečná, neboť rizikové kontakty mimo nukleární rodinu (pobyt v práci, přátelské a rodinné návštěvy) byly omezeny pouze zprostředkovaně. Přátelské kontakty, pokud se nedějí večer venku, nejsou omezeny vůbec a ani není jasné, jak si firmy vyloží závaznost nařízení o home office a jak jej budou dodržovat. Dle našich hrubých odhadů poslední vládní opatření přinesou pouze 50% redukci kontaktů, která sice pravděpodobně povede k poklesu, ten však bude nedostatečný, viz následující grafy.
Jak je vidět, v tomto scénáři sice počty nakažených signifikantně klesají, zdravotnictví se od půli listopadu uleví a počty mrtvých jsou nižší než v předešlém scénáři, pokles nakažených je však příliš pomalý: dosažení tisícové hranice o Vánocích je nepravděpodobné a odsouvá se daleko do roku 2021, denní počty mrtvých téměř neklesají. Zde je třeba zdůraznit, že tento scénář po celou dobu předpokládá současná, už tak dost restriktivní opatření.
Jedinou možností, v dané situaci, je dle obou našich modelů „tvrdý lockdown“, který ke stávajícím opatřením přidá vymahatelný zákaz návštěv mezi domácnostmi (podobně jako ve Walesu [1]) a který bude účinně snižovat přítomnost na pracovišti. Zahraniční zkušenosti (např. z Izraele) ukazují, že tento typ opatření je účinný, a to i při omezeném trvání v řádu několika málo týdnů. Následující grafy zobrazují předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden „lockdown“, který by způsobil stejnou reakci jako v březnu, konkrétně 65% redukci kontaktů a maximální dosaženou míru osobní ochrany. Po čtyřech týdnech by se redukce kontaktů a míra osobní ochrany vrátila k současným hodnotám.
Z grafů je vidět, že již koncem listopadu dochází ke stabilizaci počtu nakažených a úlevě zdravotnictví. Cílová tisícová hranice se již nachází v pásmu statistické chyby a s velkou pravděpodobností ji lze případnou korekcí politiky v prosinci dosáhnout.
Pokud se naše vláda bude zdráhat podobný „lockdown“ přijmout, není naděje, že se situace v dohledné době nějak zásadně zlepší – v nejlepším případě lze doufat v mírný pokles s dlouhotrvajícími několikatisícovými přírůstky a přetíženým zdravotnictvím.
Dodejme, že okamžitý „lockdown“ je nejlevnějším řešením. Dilema mezi zdravotním a ekonomickým pohledem je falešné. Stojíme před jinou otázkou – zda zaplatit nižší stovky miliard za „lockdown“ hned – nebo nechat epidemii běžet dál a zaplatit vyšší stovky miliard později. Jedná se tedy o standardní ekonomickou otázku z oblasti „intertemporal decision making“. Behaviorální vědy nás učí, že pro člověka je těžké se v takové situaci správně rozhodnout a často se mýlí – místo malých nákladů a malé bolesti hned, volí velké náklady a velkou bolest v budoucnosti. Jsou-li kognitivní chyby v rozhodování jednotlivce psychologicky vysvětlitelné, nelze je omlouvat v případě instituce, jakou je vláda. Vláda musí jednat hned a přistoupit k variantě levnější, tedy k „lockdownu“ – podobně jako v Izraeli nebo Walesu.
V Praze, 28. října 2020
Za BISOP, z.ú René Levínský, výkonný ředitel
Autoři modelů Luděk Berec a Martin Šmíd
Poznámka k použitým modelům. Předpovědi počtu nakažených vycházejí ze stochastického SEIR modelu, který jako nezávislé proměnné používá data PAQ a hlášené počty importováných nákaz, jako závislé proměnné pak počty symptomatických a asymptomatických nakažených a mrtvých. Předpovědi hospitalizací a počtu mrtvých byly vypočítány pomocí deterministického SEIR modelu s Bayesovskými parametry, kalibrovaného pomocí dat PAQ, počtů hospitalizovaných a mrtvých. Oba tyto modely, vyvíjené nezávisle, dávají velmi podobné předpovědi počtu mrtvých.
[1] https://gov.wales/coronavirus-firebreak-frequently-asked-questions