Psychologické mapování skupin a hledání vhodné komunikační strategie

Očkování se stalo ústředním tématem koronavirové krize (nejen) v České republice. V situační zprávě z 4.11.2021 jsme připomněli, že neočkovaná část populace není uniformní a nedá se redukovat jen na “radikální odmítače” očkování. V tomto článku jsme se rozhodli sepsat nám známé skupiny lidí, kteří se stále odmítají očkovat, jejich důvody a možné strategie komunikace, které by stát mohl použít pro zvýšení compliance (spolupráce) u jednotlivých skupin. Náš seznam je pravděpodobně nekompletní a nepokrývá všechny skupiny uvnitř subpopulace neočkovaných. Zároveň se jedná o explorativní průzkum podložený naší osobní zkušeností a příspěvky ze sociálních sítí u témat souvisejících s očkováním (např. Twitter vlákno).

Popis jednotlivých skupin jsme se pokusili pro přehlednost strukturovat výčtem argumentů, typických pro danou skupinu, a stručným popisem společných charakteristik skupiny. V psychologickém komentáři se snažíme podívat z našeho pohledu na motivy, emoce a další psychologické fenomény, které mohou pomoci porozumět postojům a chování této skupiny. Strategie ke zlepšení compliance (spolupráce) je bodem, kde navrhujeme vhodný způsob komunikace pro každou skupinu.

Rozlišovat komunikační strategie je podle nás podstatným krokem ke zlepšení compliance veřejnosti vůči očkování. Jde o prověřené postupy, které popisuje sociální či např. kognitivní psychologie a dlouhodobě je úspěšně aplikuje marketing. 

Ještě chceme poznamenat, že pochopením a lepší komunikací se skupinami lidí, kteří očkování odmítají, můžeme  pomoci celkovému přístupu veřejnosti k dodržování pravidel (nařízení), která zmírňují šíření nákazy. Jak ukázala data z průzkumu PAQ Research, neočkovaní se paradoxně před nákazou chrání méně než očkovaní; méně nosí respirátory, méně se vyhýbají přeplněným místům (viz článek na Seznam.cz).

Dostatečná proočkovanost populace je bez pochyby nezbytná pro zvládání dalších vln pandemie, nyní je velmi důležité motivovat veřejnost k třetí dávce vakcíny, k zodpovědnému testování a trasování.

Ilustrativní skupiny neočkovaných

Skupina číslo 1: Nedůvěra ve kvality či funkčnost dostupných vakcín proti covid-19
POPIS SKUPINY: Skupina se charakterizuje nedůvěrou v očkování zvláště z důvodů rychlosti s jakou byla vakcína vyvinutá a testovaná, popřípadě protože nejsou známá dlouhodobá zdravotní rizika. Často členové této skupiny vidí a akceptují altruistické benefity (jako je třeba kolektivní ochrana při vysoké proočkovanosti) plynoucí z očkování, ale zastávají, že by rizika spojená s očkování k dosažení těchto benefitů měl nést někdo jiný.

PSYCHOLOGICKÝ KOMENTÁŘ: Jedná se o strach z nového, podporovaný některými médii a také nejednoznačnosti komunikace významných veřejných činitelů a odborníků. Částečně postoj této skupiny podporuje dlouhodobě se šířící nedůvěra v očkování obecně. Částečně jde také o anti-altruismus, kdy členové skupiny osobně nechtějí riskovat, ale zároveň chtějí benefity pramenící z toho, že většina společnosti toto riziko podstoupí. Ve chvíli, kdy se vakcína schválí i pro mladší 12 let, je pravděpodobné, že rodiče z této skupiny budou o to více proti.

STRATEGIE KE ZVÝŠENÍ COMPLIANCE: Klíčovou strategií je komunikace rizik založená na datech (např. ačkoliv byla vakcína vyvinutá rychle, otestována byla v klinických studiích na stejném počtu lidí jako je u vakcín obvyklé, jen v kratším čase). 

Je třeba v médiích i ostatních komunikačních prostředcích opakovat, že počet lidí s ukončeným očkováním je aktuálně 3,5 miliardy, a celkový počet podaných dávek (opraveno) je 7 miliard (https://ourworldindata.org/covid-vaccinations?country=OWID_WRL).

Skupina číslo 2: NEJSEM V RIZIKOVÉ SKUPINĚ A COVIDU SE NEBOJÍM

POPIS SKUPINY: Skupinu tvoří většinou relativně mladší lidé bez rizikových komorbidit. Sami nevnímají koronavirus jako zdravotní riziko, očkování jim přijde v jejich případě jako něco, co potřebují jen z pragmatických důvodů (e.g. cestování).
PSYCHOLOGICKÝ KOMENTÁŘ: Obranný mechanismus racionalizace – očkováním by si připustili závažnost virózy, identifikace se skupinou “mladých zdravých” zvyšují svůj pocit bezpečí. Částečně platí, že pro většinu mladých zdravých covid nepředstavuje zdravotní riziko.

STRATEGIE KE ZVÝŠENÍ COMPLIANCE: Klíčovou strategií je zvýšený důraz na pragmatické důvody (například pravidelné kontrolování O-T-N). Doplňkovou strategií je i lepší osvěta ohledně pragmatických důvodů k očkování a ochrana starších rodinných příslušníků. Je třeba vysvětlovat, že proočkování mladší populace je klíčové pro vytvoření kolektivní imunity a snížení virové nálože, která koluje v populaci.

Skupina číslo 3: OČKOVÁNÍ Z PRINCIPU NEDŮVĚŘUJI

ARGUMENTY: Podle mých informací, kterým důvěřuji, je očkování nepřirozeným zásahem do imunity, je to proti přírodě, neznáme dlouhodobé následky takového zásahu…
POPIS SKUPINY: Do této skupiny patří většinou lidé, kteří již delší dobu nevěří klasické medicíně. Sami se necítí koronavirem ohrožení, protože praktikují zdravý životní styl, popřípadě používají netradiční léčiva, o kterých věří, že je před nákazou ochrání. Tito lidé mají značně konzistentní systém představ a postojů k tomu, co je zdravé a jak zacházet s nemocí, odmítají západní přístup medicíny jako necelostní či neduchovní. K zubaři či na gynekologii ovšem chodí…
PSYCHOLOGICKÝ KOMENTÁŘ: Jedná se o radikální postoj, důvěra v alternativní přístupy, jiný systém hodnot, ve kterém argument umírání neobstojí
VHODNÝ ZPŮSOB KOMUNIKACE: Lidé v této skupině budou spíše důvěřovat “svému odborníkovi” – někomu, kdo se na zdraví a nemoc dívá stejně jako oni. Pomohlo by tedy, kdyby očkování pro příznivce alternativní medicíny zprostředkoval někdo z nich, např. někteří homeopaté proti vakcinaci na covid nic nemají. Nicméně je třeba podotknout, že lidé uznávající netradiční medicínu se také dělí do různých proudů. Řada lidí v této skupině rozumí osobní oběti – “půjdu do osobního rizika, abych tím něco udělal pro druhé”. Z očkování mají v hloubi duše upřímný strach, kvůli sobě se očkovat nepůjdou, ale pokud budou vědět, že tím výrazně pomohou druhým, udělají to. Část lidí z této skupiny by mohlo  podstoupit očkování kvůli tomu, aby méně ohrožovali druhé, aby přispěli ke zvládnutí pandemie bez zbytečného umírání, bez velkých omezení.

Skupina číslo 4: ODPOR K NÁTLAKU
ARGUMENT: Když mě někdo tlačí, vytváří tím u mě odpor a neochotu spolupracovat, upírání svobody, manipulace k něčemu, pro co jsem se sám nerozhodl. Nenechám se potom očkovat “z principu”, protože nesouhlasím s nátlakem k určitému chování.
PSYCHOLOGICKÝ KOMENTÁŘ: Zřejmě v osobní historii špatné zkušenosti s dominantní autoritou, u střední a starší generace dozvuky ze zneužití nátlaku minulým režimem.
STRATEGIE KE ZVÝŠENÍ COMPLIANCE: Nefunguje akuzační přístup, mohla by zabrat pobídka k partnerské spolupráci.

Skupina číslo 5: COVID PRODĚLALI, MAJÍ PŘIROZENOU IMUNITU

ARGUMENTY: Imunita po vakcinaci je menší než po prodělané nemoci, tudíž nemá cenu se nechat očkovat.

POPIS SKUPINY: Jde o různorodou skupinu co se týčevzdělání či sociokulturního zařazení. Společným rysem se jeví větší nedůvěra ve zdravotnictví.

PSYCHOLOGICKÝ KOMENTÁŘ: Jde o kombinaci pocitu osobní výhry nad nemocí (covidem jsem úspěšně prošel, mám to za sebou) a obranu před úzkostí selektivním výběrem informací. Připustit si, že proděláním nemoci nejsem z obliga, by znamenalo znovu prožívat nejistotu, proto zaujmu postoj bezpečné imunity, opřený o selektivní výběr informací z médií (princip kognitivní disonance).

STRATEGIE KE ZVÝŠENÍ COMPLIANCE: K této skupině je třeba přistupovat partnersky, srozumitelně předávat různou formou informace, že očkování jejich schopnost chránit se před nakažením ještě posílí, že se s přirozenou imunitou vhodně doplňuje. 

Skupina číslo 6: NEJDE O ZDRAVÍ, ALE NĚČÍ ZÁJMY

ARGUMENTY: Vakcinace je byznys velkých lékových firem, které na tom chtějí zbohatnout. Celý covid je podfuk a mediální bublina, ze které chtějí těžit politici pro získání moci a farmaceutický průmysl kvůli byznysu. 

PSYCHOLOGICKÝ KOMENTÁŘ: Jde o lidi, kteří pracují s jinými zdroji informací, velkou úlohu zde sehrávají sebepotvrzující bubliny na sociálních sítích a fake news. Také jsou to lidé s potenciální nedůvěrou v systém, snadněji podléhají konspiračním teoriím o tom, že všechno je jinak a jen nám lžou.

STRATEGIE KE ZVÝŠENÍ COMPLIANCE: Je potřeba transparentní komunikace ze strany vlády, která se soustředí na vyvracení fake news o očkování a vysvětlování toho, jak věci fungují, ideálně formou, která je vizuální a snadno pochopitelná.

Skupina číslo 7: VAKCINACI NEDOPORUČIL LÉKAŘ

ARGUMENTY: Praktický lékař nebo specialista vakcinaci vzhledem k mému zdravotnímu stavu nedoporučil.

POPIS SKUPINY: V ideálním světě by lidé se zdravotní kontraindikací byli jedinými nenaočkovanými. Bohužel jsou v této skupině i pacienti lékařů, kteří jsou sami odpůrci očkování a nerozlišují dobře svůj osobní postoj od odborného.

STRATEGIE KE ZVÝŠENÍ COMPLIANCE: Komunikace by měla být směřována na lékaře, kteří ze svých osobních důvodů zastávají protiočkovací postoje (lékaři jsou lidé, kteří si jako ostatní vybírají mediální zdroje a mají své osobní úzkosti, jejich lékařská erudice je nechrání před hoaxy. Měla by být vedena formou odborných školení např. přes IPVZ či Českou lékařskou společnost.

Shrnutí, doporučení

Lidé kteří odmítají očkování, netvoří homogenní skupinu. Z psychologického hlediska lze skrze různé motivy, přesvědčení a informační zdroje těchto lidí definovat několik skupin, popsat je a pro každou z nich zvolit vhodnou komunikační strategii pro lepší compliance.

Je jasné, že se k očkování nepodaří přesvědčit všechny osoby, které nemají zdravotní kontraindikace. ovšem volbou vhodných komunikačních strategií, podpořenou důslednou kontrolou nařízení a minimalizací zdravotních a ekonomických rizik máme šanci proočkovanost populace navýšit a zmírnit napětí ve společnosti.

Jan Kulhánek, Lucie Michálková, Josefína Weinerová