V anglickém hrabství Gloucestershire jsou právem pyšní. Ke 4. únoru 2021 bylo první dávkou vakcíny naočkováno 95 % seniorů nad 80 a 87 % seniorů mezi 75 – 79 lety. Tím vedou pomyslný žebříček v rámci Anglie. Průměry pro celou Anglii, uváděné v týdenním reportu NHS, jsou 88 % a 83 %, ve Skotsku 92 % a 67 %.
Ano, Británie je oproti EU napřed v dodávkách vakcín. Ale možná ještě zajímavější je pro nás vysoká proočkovanost klíčové skupiny seniorů.
Co nejvyšší procento očkovaných seniorů je důležité, protože naočkujeme-li milion nejstarších občanů, snížíme počet úmrtí na COVID o 70 %. Není divu, že strategii prioritizace těch nejstarších spoluobčanů zvolilo i mnoho dalších zemí.
Poslední aktualizace očkovací strategie ČR si dává za cíl 70% proočkovanost v celé prioritní skupině 1A (250 tisíc zdravotníků, 150 tisíc klientů a zaměstnanců domovů seniorů a LDN a 440 tisíc seniorů nad 80 let). Není jasné, jak k tomuto číslu MZ dospělo, zda předpokládáme 70 % ve všech podskupinách, či nikoliv.
Proč jenom 70 % seniorů? Proč nesměřovat k 90% jako v Británii, tím zachránit více životů a předejít více těžkým průběhům nemoci? Jak toho ale dosáhneme? Jak jsme psali na na Seznam Zprávy 12. ledna, spoléhat na Centrální rezervační systém je v případě seniorů v lepším případě naivní, v horším případě nezodpovědné. Musíme najít i jiné způsoby a cestičku seniorům k očkování co nejlépe připravit. Je to v zájmu nás všech.
Do CRS se zatím zaregistrovala pouze polovina seniorů
Pátek 15.1. večer, v první den fungování napjatě očekávaného Centrálního rezervačního systému (CRS) tweetuje tým Chytré karantény: „DATA. Úspěch. Za první den se do registračního systému na očkování zapsalo více 25 % všech lidí nad 80 let. Přesně 109 500,“ tweetuje tým Chytré karantény. Pondělí 18. ledna a tým Chytré karantény nadšeně tweetuje znova: za pouhé tři dny jsme na 160 tisících seniorů, tj. 36 % z oficiálního počtu 441 tisíc seniorů nad 80 let podle údajů Českého statistického úřadu. Vzhledem k tomu, že nevíme, jaké byly předpoklady při spuštění CRS, těžko říci, co by byl úspěch a co neúspěch.
Jenže prudký růst registrací se po několika dnech zastavil a k 14.2. je v systému registrováno 215 tisíc seniorů, tj. 49 % cílové skupiny. Za posledních 10 dnů to je jen o 5 tisíce neboli procento registrovaných seniorů 80+ navíc.
Ke 14.2. bylo první dávkou očkováno 26% populace nad 80 let – to je 112 tisíc seniorů (cca 90 tisíc přes registraci v CRS, cca 22 tisíc v domovech seniorů a podobných zařízeních). V CRS je registrováno a čeká na termín dalších 124 tisíc seniorů, tj. 28%. Přes 200 tisíc, tedy 46% věkové kohorty tedy není ani naočkováno, ani zaregistrováno do CRS (viz graf).
Už teď je tak zřejmé, že bez výrazné změny přístupu budeme těžko dosahovat cíle 70% z očkovací strategie. A kdybychom na tom chtěli být jako v Británii, potřebovali bychom oslovit a poté naočkovat převážnou z těch zbývajících 200 tisíc seniorů. Je zjevné, že to bude náročnější než s první polovinou.
Graf A – Odhad očkování seniorů nad 80 ke 14.2. Přepoklady – počet seniorů podle ČSÚ. Počet očkovaných seniorů nad 80 podle dat MZČR ke 14.2. (112 761). 90 425 je údaj pro kategorii „senioři dle věku“ podle reportu „očkování prioritní skupiny“, předpokládáme, že u této skupiny došlo k registraci přes CRS. 22 336 je rozdíl mezi celou věkovou kategorií 80 + a kategorií „senioři podle věku“ z reportu „očkování prioritní skupiny“. Předpokládáme, že většina z těchto 22 tisíc byla očkována v domově seniorů či podobném zařízení. 124 276 je rozdíl mezi celkovým počtem 80 + zaregistrovaných v CRS a těch již očkovaných přes CRS (90 425). Zdroj dat: Denní přehled dat k očkování MZČR.
Jaký je tedy plán k očkování zbylých 50 % seniorů? Premiér Babiš u příležitosti svého očkování druhou dávkou 24. ledna řekl, že „seniory, kteří se nezaregistrují, bude nejspíš potřeba kontaktovat“. Opravdu bychom rádi slyšeli přesnější a hlavně lepší plán.
Pokud bude proočkovanost nakonec nižší, dokážeme si představit, že vláda bude říkat, že „senioři neměli zájem“. Zájem seniorů je ovšem nejenom možné, ale přímo nutné podpořit.
Británie zvolila zcela opačný přístup – aktivně seniory oslovit
Pro inspiraci stačí jít právě do Velké Británie. Je to země, která má nejlepší proočkovanost na chřipku v Evropě. Podle dat OECD (níže v grafu) je to v kategorii nad 65 let v Británii 72 %, oproti 21,5 % v ČR nebo 35 % v SRN.
Graf B – % populace 65+ očkovaná na chřipku, 2019 nebo poslední dostupná data, země OECD. Zdroj: OECD.
V britské strategii se hovoří o nutnosti zajistit „bezpečný, pohodlný a spravedlivý přístup k vakcínám podle prioritních skupin. To předpokládá správné klinické protokoly, systémy pro zvaní a objednávání a jasnou veřejnou komunikaci“. Plánování nejlepších způsobů, jak celý systém postavit, proběhlo v Británii jednak včas, jednak v úzké spolupráci všech úrovní státní a veřejné správy. Důležitým prvkem je i community engagement, tedy zapojení občanské společnosti a obyvatel samotných do všech fází realizace.
Británie ale hlavně zvolila zcela opačný přístup k objednávání: osoby v prioritních skupinách někdo (nejlépe jejich praktický lékař) konkrétně osloví a nabídne jim očkování. Nespoléhá tedy na aktivitu seniora či jeho příbuzných. Přemýšlí o uživateli a jeho user journey. Cesta seniora za dávkou vakcíny v Británii začíná telefonátem či dopisem, od praktika či očkovacího centra. Osobní pozvánkou, nikoliv registrací na internetu. Jedná se o cennou individuální nabídku, nikoliv shánění místa na koncert.
Pro zdravotníky je pak v Británii k dispozici mnoho materiálů, včetně letáků konkrétně pro seniory nebo online kurzů. Britští praktici mohou stavět na tom, jak pracují s očkováním pro chřipku, k tomu určený manuál vysvětluje, že je potřeba
- aby celý personál ordinace rozuměl důležitosti očkování
- aby pravidelně obvolával ty, kteří nebyli očkováni nebo neodpověděli na výzvu
- aby se v počítačových systémech objevovalo pop-up okno s pacienty, kterým má být vakcína nabídnuta atd.
Seniory by měli oslovit praktiční lékaři, zdravotní pojišťovny i obce
Zatímco mediální kampaň k očkování je předmětem veřejné debaty, méně se mluví o kampani kontaktní, která na některých místech již probíhá. Jde o kontaktování jednotlivých seniorů s nabídkou očkování a pozvání na samotnou vakcinaci.
Například na Praze 7 se v nejasných dnech před spuštěním CRS spojila Městská část s dvanácti praktickými lékaři s cílem zvýšit proočkovanost skupiny seniorů nad 80 let. Tato zkušenost je cenná, protože ukázala, že oslovování a očkování prostřednictvím praktických lékařů je možné. Ale představuje velký kus práce. Městská část se postarala o letáky do schránek všech seniorů a plakáty na každý dům, zřídila infolinku. Praktici zajistili osobní telefonický kontakt se všemi svými seniory a jejich objednání na očkování. Díky tomu se podařilo během několika dní naočkovat 60 – 75 % všech osob nad 80 let, tedy mnohem vyšší procento než 50 % registrovaných do CRS. Další senioři vyjádřili zájem, ale zatím nemohli být očkováni (buď prodělali velmi nedávno Covid či jinou akutní infekci). Zkušenosti z Prahy 7 jsme shrnuli v dokumentu na blogu BISOP 27. ledna.
Ochotu zapojit se do očkování vyjadřují profesní organizace praktických lékařů pravidelně, například v tiskové zprávě Sdružení praktických lékařů z 2.2. Pro přehlednost dodejme, že si lze představit i oddělení dvou nutných úkonů: praktický lékař seniora osloví, ale senior se naočkuje jinde než u praktika. V tom případě by ovšem bylo nutné praktické lékaře za úkon oslovení náležitě odměnit.
Mnohem větší roli při oslovování seniorů by mohly hrát zdravotní pojišťovny. Zaslání dopisu každému seniorovi v jejich péči s výzvou k očkování by mělo být samozřejmostí. Stejně tak by pojišťovny mohly pomoci praktikům, například pravidelným výpisem již očkovaných pacientů pro praktika. Na pojišťovny při objednávání na očkování spoléhá například Izrael, kde občané dostanou SMS od své zdravotní pojišťovny s pozvánkou na očkování.
Při absenci aktivity ze strany pojišťoven nahrazují jejich funkci v některých případech kraje a obce. Mnoho z nich zřídilo infolinky pro pomoc seniorům s registrací, další posílají dopisy všem seniorům či využívají své obecní časopisy, zapojují se i kluby seniorů a další organizace.
Hrajeme nejen o životy, ale i o důvěru občanů ve spravedlivý systém
Týdeník Economist ve svém komentáři z 9. ledna konstatoval, že efektivní provedení očkování zachrání stovky tisíc životů. Pokud však očkování nebude probíhat dobře, oslabíme důvěru občanů ve stát.
Tím, že necháváme očkování těch nejzranitelnějších na jejich vlastní aktivitě a na aktivitě jejich rodiny, znevýhodňujeme totiž ty neinformované, bez potřebného vybavení a bez dostatečně pečujícího okolí. Problém, který zažíváme teď při registraci lidí nad 80 let, se totiž samozřejmě bude opakovat i v dalších fázích a mezi dalšími prioritními skupinami, například v další skupině 75-79. Příklady z jiných zemí ukazují, že proočkovanost seniorů v různých částech společnosti není rovnoměrná.
Například v Británii jsou méně proočkovaní senioři tzv. BAME (black, Asian and minority ethnicity), tj. afrického, asijského nebo jiného minoritního původu. Prosincová studie z anglického Bradfordu konstatovala korelaci mezi neochotou nechat se naočkovat a sociální deprivací. Data z průzkumu PAQ z prosince v ČR ukazují, že ochota nechat se naočkovat roste se vzděláním.
Obáváme se, že využití CRS pro seniory, doplněné o mediálně vděčné příběhy o využití vakcín pro známé a „papaláše“ posílilo pocit, že systém není spravedlivý ani transparentní.
Pojďme využít následující týdny k intenzivnímu oslovení seniorů
Je příliš jednoduché říci, že někteří senioři „nemají zájem o očkování“, a spokojit se s 50, 60 nebo 70 % procenty naočkovaných. Důvody jejich nezájmu mohou být i jiné; očkovací místo je daleko, rezervační systém složitý a komunikace nejednoznačná, představitelům státu nevěří, nikdo důvěryhodný (například jejich praktik) je neoslovil.
V průběhu února bohužel nebudou dodávky vakcín velké. Co kdybychom společně napřeli síly do oslovení seniorů nad 80 a nad 75 let? Gloucestershire s jeho 95 % možná nedoženeme, ale i britský průměr 88 % by byl velkým úspěchem.
Eva Blechová, Jakub Drbohlav